Vlhkost konopí

Difuze vzdušné vlhkosti

Jedním z největších nepřátel lehkých konstrukcí a tepelných izolací obecně je vlhkost. Obvodová konstrukce čelí vyrovnávání vnitřní stabilní teploty a relativní vlhkosti se značně rozdílnými hodnotami v exteriéru v průběhu roku. Vlhkost vniká do konstrukce zejména díky difúzi vodních par a vlhkostnímu toku netěsnosti vzduchotěsné vrstvy.
Principem správného návrhu skladby obvodové konstrukce je omezení difuzního toku konstrukcí do takové míry, aby se zabránilo zvýšené koncentraci vzdušné vlhkosti a vzniku kondenzace uvnitř konstrukce. Znamená to, že ze strany interiéru musí vytvořit nepropustná vrstva, která omezí difúzi na minimální přijatelnou mez. Tou je parozábrana . Směrem k exteriéru se musí vrstvy dále vkládat od nejméně k nejvíce difuzně otevřeným.

Vysoká difúzní propustnost pro izolaci znamená, že je prodyšná a snadno odvádí a odvětrává vlhkost. Faktor difuzního odporu konopných izolace je μ = 1,9, což je parametr velmi propustného materiálu.

Srovnání: minerální izolace má hodnoty podobné, avšak polystyren má μ = 20 až 30.

Redistribuce vlhkosti

Kromě vysoké difúzní propustnosti je konopná izolace schopna i redistribuovat vlhkost. Obecně je to schopnost materiálu vyrovnávat se a předávat vlhkost celým svým objemem, tedy jakási vlhkostní vodivost. Díky ní nevzniká lokální koncentrace vlhkosti. Materiál předává (distribuuje) vlhkost do celého objemu, čímž se vytvoří násobně větší plocha povrchu na jednoduché odvětrání. Konopná izolace je schopna přijmout a vyrovnat se s velkým množstvím vlhkosti. Objemová vlhkost může narůst až na 20%, přičemž účinnost izolačních schopností se nesníží.

Správná funkce skladby tedy není závislá jen od difúze vzdušné vlhkosti, ale výrazně k ní přispívá právě schopnost přenosu vlhkosti organickými vlákny. Účinně tak brání lokálnímu zavodnění a zejména dřevěné konstrukční prvky chrání pro zvýšenou lokální vlhkostí a následnou degradací.

Při současné minimální schopnosti redistribuce se tento materiál stává velmi rizikovým při vnikání již velmi malého množství vlhkosti, zejména při lokálních netěsnostech a poruchách parotěsné bariéry, kde se vlhkostní tok soustřeďuje do velmi malé plochy. Hrozí, že minerální izolace začne lokálně vlhnout až do takové míry, když koncentrovanou vlhkost není schopna omezeným povrchem odvětrat a vlastní vahou se začne posouvat k spodním částem. Tam může dojít k navlhnutí přilehlých konstrukcí, provázenému vznikem plísní a v případě dřevěné konstrukce k zásadnímu poškození dřevěných prvků vlivem zvýšené vlhkosti, zahnívání dolních konců sloupků nebo krokví a zakládajících prahů.

Difuzně otevřená skladba

Díky vysoké tepelné a vlhkostní akumulaci působí konopné izolace příznivě na vnitřní klima, zvláště když se použije do difuzně otevřené skladby obvodové konstrukce. Difuzně otevřená skladba má řádově vyšší propustnost než skladba s parozábranou, čímž umožňuje vyšší účinek předávání akumulované vlhkosti zpět do interiéru. K tomu dojde v opačném případě, kdy je relativní vlhkost uvnitř velmi nízká.

V každém případě, tedy i při difuzně otevřené skladbě, platí zásada vzduchotěsnosti a správného pořadí jednotlivých vrstev skladby. Skladba se při návrhu posuzuje výpočtem, ve kterém celoroční bilance kondenzace vlhkosti uvnitř konstrukce nesmí vyjít kladně, tedy množství vlhkosti vstupující do konstrukce nesmí být větší než množství odvětrané vlhkosti. Správnost skladby ovlivňuje řada dalších faktorů, jako jsou vlastnosti použitých materiálů jednotlivých vrstev, jejich pořadí, vzduchotěsnost vnitřního povrchu a naopak propustnost vnějšího povrchu, účinnost odvětrání ventilačních dutin a podobně, a to nejen při návrhu, ale především při realizaci stavby. Konopná izolace je díky svým vlastnostem vhodná pro použití do difuzně otevřených skladeb.