Teplota vzduchu

Teplota, vlhkost a složení vzduchu se velkou měrou podílí na zdravém a rychlém růstu.

Rostlinky přes den spotřebovávají oxid uhličitý, takže vzduch by se měl průběžně vyměňovat za čerstvý, neměl by obsahovat tabákové a jiné zplodiny. Ohýbání a žloutnutí rostlin signalizuje nedostatečnou ventilaci. Vzduch by měl mít teplotu 20-30 °C přes den a 15-25 °C v noci. Jelikož sodíkové výbojky a zejména halogenové lampy produkují zvýšené množství tepla, mnohdy je nutné vzduch vyměňovat nucenou ventilací. Ventilátor přiměřeného výkonu s nízkým pracovním hlukem můžeme zapnout na časový spínač aby spínal například každých 30 minut na 5 minut, pokud za 5 minut odvětrá celý prostor. Kvůli silné aroma je velmi vhodné odvětrávat tento vzduch ven. Nejvhodnější je vytvořit podmínky jako na poušti. Dobrá ventilace nám navíc pomůže udržet co nejmenší vlhkost vzduchu, při níž si rostlina řekne o více vody, lépe roste, má menší listy (nepotřebuje velkou plochu na odpaření škodlivých látek) a je méně náchylná na plíseň.

Oxid uhličitý ze vzduchu rostlinka pomocí fotosyntézy přeměňuje na cukry, které jsou důležité pro budování hmoty. Zvýšení úrovně CO2 ve vzduchu urychlí růst o 30-100%. Můžeme použít tlakové bomby, které jsou ale poměrně náročné na instalaci, finance a bezpečný provoz. Pokud je použijeme, tak tlakový ventil spínáme tehdy, když je ventilátor vypnutý. V malém prostoru se dají použít sifonové bombičky. Oxid uhličitý přidáváme přes den. Velmi jednoduché, levné a čisté řešení je použít kvasinky. Do dvou litrů vody dáme 100g cukru, rozdrobené potravinářské kvasnice a pár kubíků moči jako zdroj živin pro kvasinky a nádobu protřeseme. Pokud udržujeme teplotu kolem 25 ° C, za dva týdny by kvasinky měli vyrobit 50g oxidu uhličitého na každých 100g cukru. Cukr přeměňují na alkohol, který je ve vysokých koncentracích usmrcuje, takže bychom jednou za dva týdny měli vodu vyměnit, odstranit část kvasnic, dolít trochu moči a dosypat cukr. Je vhodné mít takto rozjetých několik nádob, které vyměňujeme střídavě. V tomto případě snížíme maličko ventilaci.

Ve volné přírodě jsou rostlinky pevné, neboť je vítr ohýbá sem a tam, což má za následek pevný stonek a košatou korunu. My zpevnění dosáhneme tak, že rostlinku na jeden týden ohneme o 90° a přivážeme například o květináč. Takto i boční větvičky dostanou dostatek světla a spustí se v nich hormonální reakce, která urychlí růst bočních větviček zhuštění koruny. Zastřihujeme vrcholky, popřípadě průběžné zastřiháváme i boční větvičky. To má také za následek posílení stonku a hustší vyplnění prostoru novými větvičkami. Získáváme tak sice průběžnou úrodu, ale prodlužuje se doba růstu. Tato metoda je vhodná víceméně jen při pěstování v exteriéru. Aby se provětrávala zem a spodek rostlin, odstřihneme přízemní větvičky, které můžeme nechat zakořenit. Je to část rostliny která nejsnáze zakoření, velmi rychle regeneruje a nemá velký význam při sklizni. 

comments powered by Disqus