Pěstování venku

Venku vyroste konopí na slunci bez lamp a ventilátorů a jedna rostlina může být mnohem větší než v interiéru. Česká sezona je ale krátká a podzim vlhký, a tak o úspěchu rozhoduje hlavně výběr odrůdy, stanoviště a ochrana květů před plísní. Právní podmínky pěstování konopí s obsahem THC nad 1 % (nejvýše 3 rostliny, osoba starší 21 let, v nemovitosti, kterou vlastní nebo užívá) shrnuje část Legislativa.

Fotoperiodické a samonakvétací odrůdy

Česko leží mezi 48,5° a 51° severní šířky. Délka dne (od východu do západu slunce) tu vrcholí kolem 21. června na zhruba 16 hodinách a 20 minutách a pak se zkracuje stále rychleji:

Datum	Délka dne na 50° s. š. (orientačně)
21. června	16 h 20 min
15. července	16 h
1. srpna	15 h 15 min
15. srpna	14 h 30 min
1. září	13 h 25 min
23. září	12 h

Fotoperiodické odrůdy začnou kvést, když délka dne klesne pod kritickou hodnotu, která se u různých odrůd liší; u odrůd zkoumaných v pokusu Floridské univerzity (2021) se pohybovala zhruba od 13 h 45 min do více než 15 h 30 min. V našich podmínkách se proto první květy objevují podle odrůdy od konce července do druhé poloviny srpna a rostliny dozrávají od poloviny září do konce října. Odrůdy s dlouhou dobou kvetení (10 a více týdnů) by dozrávaly až v listopadu a venku u nás zpravidla nedozrají.

Samonakvétací odrůdy kvetou podle věku, obvykle 3–5 týdnů po vyklíčení, a od výsevu po sklizeň potřebují 9–12 týdnů. Zůstávají menší a dávají menší sklizeň, ale sklízejí se v létě, kdy je obvykle sušeji a plíseň šedá hrozí méně. Za jednu sezonu stihnou dvě sklizně (výsev v květnu a na přelomu června a července).

Výběr odrůdy

• U fotoperiodických odrůd volte rané odrůdy, které podle šlechtitele venku dozrávají do konce září, s dobou kvetení nejvýš 8–9 týdnů.
• Rozhodující je odolnost proti plísni šedé. Odrůdy s menšími, vzdušnějšími květy jsou na tom lépe než odrůdy s velmi hustými, kompaktními květy.
• Pro začátečníky a balkony jsou nejjednodušší samonakvétací odrůdy.
• Kdo nechce hlídat a odstraňovat samčí rostliny, použije feminizovaná semena (viz Způsoby pěstování a čas výsadby).

Pěstební kalendář

Termíny platí pro nížiny a teplejší pahorkatiny; ve vyšších polohách se jarní práce posouvají zhruba o 1–2 týdny později a podzim přichází dříve.

Měsíc	Fotoperiodické odrůdy	Samonakvétací odrůdy
duben	od poloviny měsíce klíčení a předpěstování doma na okně nebo pod světlem	příprava nádob a substrátu
květen	otužování, výsadba ven po posledních mrazících (orientačně po 15. květnu)	výsev první várky přímo do konečné nádoby, ven po mrazících
červen	rychlý růst, tvarování, přihnojování	růst a začátek kvetení
červenec	nejrychlejší růst, kontrola škůdců, pravidelná zálivka	kvetení; na přelomu června a července výsev druhé várky
srpen	začátek kvetení, odstranění samčích rostlin	sklizeň první várky, kvetení druhé
září	kvetení a dozrávání, hlídání plísně, u raných odrůd sklizeň	sklizeň druhé várky
říjen	sklizeň pozdějších odrůd, nejpozději před delším deštivým obdobím a mrazem	–

Konopí nesnese mráz. Podle rozboru dat ČHMÚ se poslední jarní mrazy v polohách do 600 m n. m. od roku 1961 vyskytovaly v průměru kolem 12. května – tedy v době lidových „zmrzlých mužů“ (12.–14. května). Ve vyšších polohách a v mrazových kotlinách mrzne i později. Bezpečnější je proto sázet až po 15. květnu, a pokud předpověď hlásí přízemní mrazík, sazenice na noc přikrýt netkanou textilií nebo je odnést dovnitř.

Před výsadbou sazenice 7–10 dní otužujte: první dny je dávejte na několik hodin do polostínu a chráněného místa, postupně je nechávejte venku déle a na plném slunci. Rostliny, které rostly jen za oknem nebo pod lampou, na přímém slunci jinak snadno spálí listy.

Stanoviště

• Slunce: alespoň 6 hodin přímého slunce denně, lépe celý den. Nejlepší je jižní strana.
• Závětří: vysoké rostliny láme vítr; pomůže zeď, plot nebo živý plot a opěrná tyč.
• Ochrana před deštěm: místo pod přesahem střechy nebo možnost na podzim nad rostlinu postavit stříšku.
• Vzdušnost: rostliny by neměly stát v uzavřeném koutě nebo v hustém porostu, kde po dešti dlouho neoschnou.

Balkon, nádoba, nebo záhon

Na balkoně a terase se pěstuje v nádobách. Samonakvétacím odrůdám stačí 10–15 l, fotoperiodickým alespoň 30 l, lépe 50 l a víc. Nádobu lze při bouřce nebo dlouhém dešti přesunout pod střechu. Na balkoně je ale méně slunce, víc větru a nádoba se v létě přehřívá; tmavé nádoby na slunci zastiňte nebo obalte.

Ve volné půdě vyrostou rostliny největší a vydrží déle bez zálivky. Půdu na místě výsadby prokypřete do hloubky a šířky alespoň 50–60 cm a přimíchejte kompost. Těžkou jílovitou půdu odlehčete, protože konopí nesnáší zamokření (viz Jakou vybrat půdu a Pěstební média).

Zálivka a hnojení

Velká rostlina v nádobě potřebuje v červenci a srpnu vodu každý den, za horka i dvakrát denně. Ve volné půdě zalévejte za sucha méně často, ale vydatně, aby voda pronikla ke kořenům do hloubky; mulč z posekané trávy nebo slámy omezuje vysychání. Dešťová voda je vhodná.

V nádobě se hnojí podobně jako v interiéru, ve volné půdě s dobrou zásobou kompostu stačí přihnojovat méně. Od začátku kvetení snižte dusík. Podrobnosti v části Výživa a hnojení a Zálivka.

Hlavní rizika

Plíseň šedá

Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je venku v Česku největší hrozbou. Napadá husté květy zevnitř, typicky v září a říjnu, kdy po deštích a v ranních mlhách květy dlouho neoschnou (popis příznaků v části Choroby). Prevence:

• rané odrůdy, které dozrají dřív, než začnou dlouhé podzimní deště,
• vzdušné stanoviště a vzdušná rostlina – odstranění spodních slabých výhonů a listů uvnitř keře (viz Tvarování a trénink rostlin),
• stříška z fólie nebo polykarbonátu nad rostlinou s otevřenými boky, aby vzduch proudil,
• po dešti rostlinu jemně otřepat, aby voda nezůstávala v květech,
• od poloviny září květy kontrolovat každý den, napadené části hned odstraňovat a při dlouhé deštivé předpovědi raději sklidit dřív.

Housenky

Housenky zavíječe kukuřičného vyžírají chodbičky ve stoncích a větve se pak lámou; hrozí hlavně v teplých oblastech s pěstováním kukuřice. Osenice jsou housenky můr žijící v půdě, které v noci přehryzávají mladé sazenice u země. Housenky některých můr se v srpnu a září zavrtávají do květů, kde poškozená místa často napadne plíseň šedá. Rostliny pravidelně prohlížejte a housenky sbírejte; biologické přípravky s bakterií Bacillus thuringiensis používejte jen tehdy, jsou-li pro dané použití povoleny.

Slimáci a mšice

Slimáci a plzáci mohou přes noc zničit čerstvě vysazené sazenice. Pomáhá večerní sběr, pasti a ochranné límce kolem stonku; větší rostliny už slimákům obvykle odolají. Mšice sají na mladých výhonech hlavně v teplém počasí; malé kolonie spláchněte proudem vody a podporujte přirozené nepřátele (viz Škůdci).

Pyl a opylení

Pyl konopí se šíří větrem na vzdálenost několika kilometrů. Opylené samičí rostliny tvoří semena místo květů bohatých na pryskyřici. Z regulárních semen proto samčí rostliny odstraňte hned, jak se pozná pohlaví (viz Sběr). Opylení ale může přijít i zvenku – od sousedových rostlin nebo z polí technického konopí, která kvetou v létě. Tomu se zabránit nedá; při blízkosti konopného pole je lepší počítat s tím, že část květů bude mít semena.

Ohleduplnost k sousedům

Kvetoucí konopí od srpna do sklizně výrazně voní a vůně se šíří i na desítky metrů, zejména za tepla a bezvětří. Rostliny proto neumisťujte k plotu nebo pod okna sousedů, k dětským hřištím a k cestám. Rostliny by neměly být přístupné dětem a cizím osobám.

Po sklizni postupujte podle návodu v části Sběr a zpracování úrody.