Konopí ve stavebnictví

Konopí se ve stavebnictví používá ve třech hlavních podobách: jako tepelná a akustická izolace z konopných vláken, jako konopný beton (anglicky hempcrete) ze směsi pazdeří a vápenného pojiva a jako surovina pro desky a bloky. Jde o obnovitelnou surovinu, která roste jednu sezónu (zhruba 100–120 dní) a během růstu váže uhlík; podle Evropské komise jeden hektar konopí zachytí 9–15 t CO₂.

Konopné izolace

Nejrozšířenějším stavebním výrobkem z konopí jsou izolační rohože a role z konopných vláken. Kromě konopí obsahují obvykle 5–15 % podpůrných polyesterových (případně biopolymerních) vláken, která rohož drží pohromadě, a přísadu zlepšující chování při požáru – například sodu. Používají se hlavně v dřevostavbách, do střech mezi krokve, do stropů a příček. Podrobnosti v článku Tepelné izolace z konopí.

Konopný beton

Konopný beton vzniká smícháním konopného pazdeří (rozlámané dřevité části stonku) s vápenným pojivem, případně s přídavkem cementu, a vodou. Moderní konopný beton se rozšířil ve Francii od 90. let, původně při opravách starých hrázděných domů. Dnes se používá jako výplň a izolace stěn v dřevěné nosné konstrukci, na izolační omítky a podlahové vrstvy. Vyrábějí se z něj i prefabrikované bloky a panely.

Starší tvrzení, že je „srovnatelně pevný jako beton a sedmkrát lehčí“, neplatí. Konopný beton je lehký (objemová hmotnost zhruba 300–500 kg/m³), ale jeho pevnost v tlaku je nízká, obvykle kolem 0,2–1 MPa, tedy desítkykrát nižší než u běžného betonu. Není nosný – zatížení musí nést dřevěná, ocelová nebo zděná konstrukce. Jeho předností jsou tepelně izolační vlastnosti (součinitel tepelné vodivosti asi 0,06–0,12 W/(m·K) podle objemové hmotnosti a vlhkosti), vysoká tepelná setrvačnost, propustnost pro vodní páru a schopnost vyrovnávat vlhkost v interiéru. Vápenné pojivo je silně zásadité, a proto odolné proti plísním a škůdcům.

U konopného betonu se nedá počítat se stejnou tepelnou izolací jako u vláknitých izolací: na srovnatelný tepelný odpor potřebuje asi dvoj- až trojnásobnou tloušťku. Například konopné bloky jednoho z výrobců mají deklarovanou tepelnou vodivost 0,071–0,080 W/(m·K) a třídu reakce na oheň B-s1,d0.

Proč konopí

• Obnovitelná surovina z jednoleté plodiny, která nepotřebuje mnoho chemické ochrany.
• Výroba vláknitých izolací probíhá za nízkých teplot (tepelná fixace rohoží kolem 150–160 °C), zatímco minerální vlna vyžaduje tavení horniny nebo skla při teplotách přes 1 000 °C.
• Vláknité izolace mají tepelnou vodivost srovnatelnou s minerální vlnou (kolem 0,038–0,045 W/(m·K)) a vysokou měrnou tepelnou kapacitu, která pomáhá v létě tlumit přehřívání podkroví.
• Jsou difuzně otevřené a dokážou přijmout a znovu uvolnit vlhkost – viz Vlhkost konopí.
• Při manipulaci nedráždí pokožku ani dýchací cesty tolik jako skelná vata, bez ochranných pomůcek se ale stejně pracovat nedoporučuje (prach).

Omezení

• Vláknité konopné izolace jsou hořlavé (obvykle třída reakce na oheň E) a musí se chránit obkladem a navrhovat do požárně ověřených skladeb – viz Hořlavost.
• Jsou dražší než minerální vlna nebo polystyren a v Česku chybí tuzemské zpracování konopných stonků, takže se vlákno i pazdeří většinou dovážejí.
• Konopný beton schne pomalu (týdny až měsíce) a vyžaduje zkušeného realizátora.
• Žádný izolant není „zázračný“ – o funkci rozhoduje správný návrh celé skladby, vzduchotěsnost a provedení.

Konopné izolace se dají použít i do podlah. Další podrobnosti: tepelná vodivost, mechanické vlastnosti, akustické vlastnosti.